Láska z houpačky

*

***

Pohladit by občas chtělo ?

MOC  SI  TO  MYSLÍM.

ONA  JEN  MLČÍ.

NIKDY  SE  MNOU  NEPROMLUVÁ.

NEPROMLUVÍ.

PROČ ... ASI ?

***

Veselý jsem !

Až moc.

Když na ní zíram.

S otevřeným vším !

Srdcem i pusou a dál se dívám.

Se štětcem v ruce ?

S paletou barev ?

JAK  NAHÁ  STOJÍ.

S pravou nohou ... ráno orosenou.

Jen mírně rozkročená.

Když jí plavu u nohou.

S nápady jitřenými v drobných vlnách.

V nespočetných snech.

V příbězích.

Každý den ... již tolik dní.

Spíš dlouhých let.

***

JEN  PLAVU  OPĚT  K  NÍ.

MNOHEM  BLÍŽ. 

JE  CELÁ  BLEDÁ.

A  S  HLAVOU  OTOČENOU  K  NEBI.

S  JISTÝM  PŘÁNÍM.

S  ÚSMĚVEM.

***

MLČÍ

***

*

RUCE  TÉŽ  K  NEBI  VZPÍNÁ.

Moje srdce zpívá:

"Chci Tě !"

"Chci Tě malovat !"

"Chci Tě MILOVAT ... při malování !"

"Jako malíř ?"

"Jako milenec ... co má jedno přání !"

"Jako motýl ... co na ramenou jí sedá !"

"Co nikdy jí pokoj nedá !"

KDYŽ  JE  TAK  KRÁSNÁ.

PANNA.

USMĚVAVÁ.

***

Ležím zády ... na hladině.

Pozoruji skoro ... jako v kině.

Její tělo.

Její klín.

Téměř již nic nevidím.

A vlnky mírně houpající.

Chtějí vroucně taky říci:

"Je tak krásná ... nad hladinou !"

Minuty tak rychle plynou.

Tak rychle.

Tak zběsile rychle.

Až hlas sametový ... Olinky !

Přeruší ... kochaní !

Koupání se ... ve svých snech.

Koupání v kruhovém bazénku.

Přímo pod sochou Elišky.

Bílé a krásné ... co zve všechny.

Ke koukání.

Koupání.

Malování obrázků.

Psaní příběhů.

Básniček.

A mnohem a mnohem víc.

Co zapomněl ... jsem říct.

***

HOUPY  HOU

***

*

PS:

Věnováno všem ženám

a hlavně pramáti Evě

*

A teď již krátce

(protože mám hosip)

***

Též a vřele,

všem jejím kamarádkám k MDŽ.

Dále pak i Agvabelám a Gráciím

v malém kruhovém bazénku

Lázní Velké Losiny

a všem zaměstnancům,

kteří se na nás stále usmívají.

***

Díky za každé nové ráno,

kdy se o nás stará  ... tak skvělý kolektiv.

***

*