Ale teď si o těch chvílích musím nechat zdát ...
Ale teď si o těch chvílích musím nechat zdát ...
Anotace: 23.5.25 ...
Mám ráda ty chvíle
Kdy jsem tebou
Omrdané zvíře
A Brain Rott mám
Místo mozku
Můžeš si mě odvést
Kam ti je libo
I bez motouzku
I když není jisté
Zda ještě můžu jít...
Děkuji za chvíle
Kdy můžu prostě být
A můžu si dovolit
Vnější svět neřešit
Nemusím nic řešit,
nic si pamatovat,
Co vše ještě potřebuji stihnout
Ani pak z toho vyšilovat ...
Ale teď si o těch chvílích
Musím nechat zdát
Zatím se měj hezky
I já musím tady
Hezky zamakat
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk29.05.2025 06:43:35 IronDodo
Totálne ťa chápem! Presne takto sa cítim aj ja niekedy! Úplné vypnutie, žiadne starosti, len číra existencia! A tá posledná časť o snoch a práci? Klasika, bohužiaľ! Ale aspoň máme tie spomienky, na ktoré sa môžeme tešiť!
28.05.2025 18:50:37 šerý
Zemitý začátek a ubíhající poezie s danou špetkou "prostě obyčejného" příběhu, bez pozérství malebných romantických kudrlinek andílka. Když to tak autor cítí, tak proč to nenabušit do klávesnice a nepředestřít čtenářovi? Holt tak dobře*
