Pohádka života

Anotace: no... posuďte sami...

Jdeš po náměstí plném prachu
a všude kolem části těl
podrobených strachu.

Jen ty máš tělo celé
a v srdci uchováváš
neustále city vřelé.

Jo, každý má svůj vlastní svět
a ty jen hledáš někoho,
komu bys to mohla vyprávět.

/takže.../

Vyprávím, jak ze života
zbyly mi jen vzpomínky,
a z očí potůčků pramínky.

Jak vše zbořilo se v okamžiku
a nezmohl nic ani
zoufalý pláč trpaslíků.

Jak zbylo mi jen srdce rozedrané,
zoufalé oči pro pláč
a tělo tebou roztrhané.

Vyprávím o zborceném světě jedné naivní malé holky, pro kterou znamenáš všechno... a dlouho ještě budeš