Vlny kreslí do písku,
Tvůj úsměv zdá se,
a pak tiše pláčou,
když vítr rozvál ho.
Moře se dnes bouří,
A Tvůj hlas ozývá se,
v příboji všeho dění,
když se tříští o skály…
Smutná obloha pak,
shazuje všechny hvězdy,
co připomínají Tě,
aby mohla snáze
zapomenout…
ač je to hodně smutné.. tak dneska mi to vůbec nevadí... právě naopak mám chuť.. číst smutné básně...))
23.07.2007 22:37:00 | Najlin
Poslední sloka je perfektní. Hodně chytlavá.
19.07.2007 21:13:00 | Ludmila Ježová
Ahoj, doufám že umíš přijímat jakýkoliv názor.
Báseň se mi líbí jen myslím že by její první část potřebovala malou změnu a pak by byla super.
Jinak je opravdu hezká. smutně hezká :-)
19.07.2007 20:49:00 | Rose.