Anotace: ?:-)?
Ráno vtavám,
postel ustýlam.
Tu srdce mě zabolí
a já zase vím,
že má stará rána,
ta bolavá svině,
co vyléčit nejde,
se ozvá
a já zase umirám.
Umírám touhou,
být zase s tebou.
Pak padnu k zemi s bolestí,
zjistím, že to bylo lstí,
že srdce mě už vůbec nebolí,
že už deset let ležím pod zemí.
09.11.2007 20:10:00 Asinar van Martinaq
Krásná.. smutná.. krásná ve svém smutku..
Volný verš tvým slovům velmi sluší..
28.08.2007 10:50:00 Motýl v říši divů
Šariiii tak ta ej ...ta se ti povedla smekám...moc hezké dílko ...uf :-) líbí se mi moc ,já už tě v oblíbených mám :D:D:D
25.08.2007 12:43:00 Atilla
Opravdu fajn báseň zařadím si tě do oblíbených autoru taky zkouším něco takového!