Noc zahalila zem tmou,
jak tmavým smutečním šátkem,
lidé oddávají se snům,
přemoženi milosrdným spánkem.
Ležím a na zdech sleduji stíny,
které vytváří pouliční lampa,
myšlenky toulají se minulostí,
jak krásná je v noci osvícená Kampa.
Dnes spánek na mě zapomněl,
nebo byl to snad jeho plán,
proč nechává mě samotnou
a nechce být mnou milován.
Noc zahalila zem tmou,
jen pár hvězd na nebi svítí,
nastává zase podzim,
ten čas smutného kvítí.
...to znám ...někdy se spánek zatoulá/mrcha/ ...a pak vnímám vše kolem tak nějak jinak ...smutněji ...
12.09.2007 08:32:00 | WhiteSkull