Anotace: Pasivní odevzdanost do rukou psychiatrů... (Ne, vážně jsem nebyla u psychiatra)
Psychiatr mi předepsal
terapii
nostalgií a čtverečky.
Tak pozoruji malé bílé vločky
a na zamlžené okno
prstem maluji
piškvorky…(Lásko, jsi na tahu!)
Mlčíš,nehraješ.
Nehraješ se mnou hru,
ve které umíš podvádět.
Proč ne?!
Praskla mi struna,
volám do opravny,
chtěla bych ti něco zahrát,
ale víš, já to neumím.
Jsem ještě moc malá,
abych si malovala sama
bodláky na cestě,
ty se o to postaráš, viď?
Namaluj jim květy
fialové a bílé,
chtěla bych, aby kvetly,
aspoň chvíli…
…A ty to dokážeš!
Dýchla jsem na okno
a smazala poslední hru,
začneme znovu, jo?
Ale ty…mlčíš, nehraješ.
PROČ?
Wau.. hledím, fakt že jo.. je to ouplně mocky krásný, pěkný, bombastický.. :D koukej, ani to nedokážu popsat jedním slovem.. superní, jen tak dál :)
30.09.2007 14:16:00 | -Jojo-
U váš už také sněží? Já myslelo.. že jen u nás... na letišti ve Finsku... uvězněno v ostnu času... mám také strunu... co praskla... ale opraváře nevolám... jde to zvládnout samo... už aspoň rok... ještě pořád tam chybí... CHYBÍ!!! a někdy křičí... už ani nevím jak zní.. jen vím, že chybí...
21.09.2007 19:53:00 | black.heart