Zapomenutá
Zapomenutá
Anotace: Mnoo tohle se ani neodvažuju hodnotit. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale je taková depresivní. A trochu o mě. Řekla bych, že prvotřídní příspěvek do popelnice. Njn lepší už to nebude..
V měsíčním zámku ukrytá,
ve vlasech jen paprsky,
když slunce se zakrývá,
jen ona se budívá.
Ve tmě zakletá,
jak její stesk,
nikdo jí nevolá,
nikdo se nedívá,
tak strašně zapomenutá..
Jen málo přátel, pár hvězd,
a z mléčné dráhy postaven je její svět,
tolik by se chtěla podívat zpět..
.. ale nemůže.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Naštěstí, Gábinko, vím, že tvoje deprese nejsou dlouhé ani hluboké... a navíc nejsi zapomenutá ani omylem, máš kamarády, na který se můžeš spolehnout... :-))
25.09.2007 14:00:00 | La Suneteto
Skaja to vystihl přesně.
Někdy se ti to může zdát,ale nenech se otrávit.Vyjdi ven,zajdi někam mezi společnost a buď otevřená!Hlavně nebuď v koutě! ;-)
A máš přece ještě nás,Literáky! :-)
23.09.2007 14:31:00 | Chancer
Náhodou to osloví mnohem víc, v depresivním díle je mnohdy nejvíce pocitů a člověk, co čte potom přemýšlí, čte znovu a opět je nad čím přemýšlet. A také to hodně podporuje fantazii každého, kdo to čte, mnohem více než optimistická, nebo nějak oslavná báseň, kterou člověk jen přelétne očima a ani se nezastaví, povedené:-)
23.09.2007 14:11:00 | Skaja
