ČERVENOŽLUTÁ

ČERVENOŽLUTÁ

Hozeny peníze na zemi,
bol tichý sny nezmění,
ani celá hrst či roklina,
bohatství duše svírá, proklíná.

Jdu v roklině samý klest,
na kroku každém - černá lest,
na kroku každém vysílení...
pomoci ze tmy tmoucí není.

Dnes hvězda pošeptala měsíci,
když šla jsem v noci silnicí...
že silná naše lidská lest,
musíme štít, když chceme jít sebou nést.

Odráží tváře falešné a vábí anděly,
ti to tuší, ale nevědí,
sami brnění musí své mít,
k lidem svá křídla jen málo přiblížit.

Poslyš můj andílku na nebi,
jak to, že o tobě druzí nevědí?
Mluvíš ke mně ve slunci paprsku,
jsi mi pořád na blízku.

Hladíš mou tvář,
červenožlutá zář...
červená barva rtů...
dívky po ránu.

A žlutá to lucerna co svítí,
pod ní v aleji kvete kvítí...
Barevné veselé pro tebe...
má v zemi ztracená naděje...