Hvězdám
Hvězdám
Anotace: Někdy jsme smutní a toužíme se vyplakat na papír. Tohle je naštěstí velmi stará básnička. Nestojí nám za to, abychom byli smutní.
Prosil jsem Boha
A také hvězdy
K nimž jsem se upnul
Jak trosečník plachetnice
Prosil jsem Boha, aby jednu mi seslal
Vždyť nemá jedinou, má jich na tisíce.
A pak v bezesné noci
Jedna se snesla, padala z oblaků
však než jsem ji sevřel,
Shořela na prach
zkrápěla tváře tuláků.
Zůstal jsem stát
Chytal vzácný poklad do dlaní
Cítil slzy, smáčel prach jimi
Vsypal jej do řeky
a večer plakal ze spaní.
Bylo to za noci krásné a temné
Kdy smutně hledíš do mraků.
Objímáš stromy, proklínáš hvězdy
A prosíš Boha
By naplnil tě jedním
ze svých zázraků.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
100. A to jen tak za nic nedávám. Tak tohle je milá zlatá skutečná! poezie. Pokud ne, tak už ničemu nerozumím. Ale abys zas neměla hlavu až tak v oblacích (mezi hvězdami), tak musím říct, že celej ten prožitek docela kazí ten úplně poslední řádek (rytmika atd.). Koukni na to sama, já bych tu poslední sloku mírňoučce poopravil, a tu poslední větu přepsal. Na závěrech v poezii totiž obvykle docela dost záleží.
16.11.2005 22:51:00 | MATT
jaké slovo vyjadřuje víc,než super ? protže když pokaždé pbudu psát super,tak se z toho stane klišé a to já nechci..geniální !
26.10.2005 22:46:00 | sköld
