Pane můj...
Pane můj...
Pane můj, splňte, prosím,
bez váhání,
naše společná, tajná přání…
Což bojíte se vlastních snů?
Což nesníte během všedních dnů?
Pane, nechť k Vám má slova doletí,
já přeji si…
i když dnes netuším,
zda nehřejete jinou ve svém náručí.
Každou noc trpím zimnicí
a není nikoho,
kdo těšil by dívku smutnící.
Vám svět se zdá býti
jak rozkvetlá zahrada,
pro mne, jak víte,
i poslední růže
pomalu uvadá…
bez váhání,
naše společná, tajná přání…
Což bojíte se vlastních snů?
Což nesníte během všedních dnů?
Pane, nechť k Vám má slova doletí,
já přeji si…
i když dnes netuším,
zda nehřejete jinou ve svém náručí.
Každou noc trpím zimnicí
a není nikoho,
kdo těšil by dívku smutnící.
Vám svět se zdá býti
jak rozkvetlá zahrada,
pro mne, jak víte,
i poslední růže
pomalu uvadá…
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
ta je dokonalá ...
18.11.2007 12:06:00 | pavlis
Jééé Anibko, ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost pár slůvky v komentíku. Já totiž na liter už skoro nechodím. Nemám vůbec čas! A tak jsem potěšena, že když i to málo sem zavítám - tak najdu pár slov od tebe. Jen jsem ti chtěla říci, že u NÁS je to asi věkem...ten rozum, cit - oba si vážíme toho co máme a užíváme to, co nám život přináší. Jsi ještě mladá.... Nedovedeš si představit, jak moc ti přeji, abys byla šťastná! Z celého srdce!!! A co ty víš? Třeba jednou ...
16.11.2007 14:27:00 | Dalimila
Po smutné noci, laskavé ráno přichází, ať na tváři Tvé osud úsměv rozzáří :o)
08.11.2007 23:01:00 | Beepat