Ztráta

Anotace: asi mě to pořád hlodá v hlavě....ze to se fakt omlouvám.. jen se to pořád táhne se mnou..když si člověk myslí, že konečně někoho našel...dopadne to vždycky špatně...tohle asi není báseň, ale nenapadá mě zařazení...

milovala jsem tě tak jak jen může
přítel milovat přítele
měla jsem pocit že vidíš skrz mé oči
že to snad cítíš
tolik jsem se bála tvé ztráty
a přišlo to
přišlo to co přijít muselo

vidím tvé kroky každý den
ale už nejdou s mými
vidím tvůj úsměv každý den
ale nepatří mi
a nikdy nepatřil
jsem příliš sobecká
chtěla jsem tě mít pro sebe
ty však žiješ lidmi
žiješ společností
můj život je samota

nechci se tu nějak litovat
bylo by to zbytečné
nevím kde je tvůj svět
já ho nikdy neuvidím
nikomu ho neukážeš
snažila jsem se
tolik jsem si to přála

nechci ti nic vyčítat
tohle není ničí chyba

jen je mi to líto
opravdu…