Krutá zeměplocha

Jsem jenom kolo bez dvou kol...
a úsměv trpký co zamrzá na rtech...
jsem jenom růže co nemá trní,
a nahá pozoruje, jak válčí svět...
jsem jenom píseň, co přináší ticho,
a v ozvěně zpívá do ztracena...
jsem jenom lístek v podzimních dnech,
a jenom čekám na volný pád...
jsem černá labuť s ohořelým peřím,
a letím do severních krajů...
jsem jenom rosa z rozsáhlých moří,
a marně se snažím zaplavit poušť...
jsem jenom žal zlomené lásky,
a ze sněhu tvořím svoji milou...
jsem jenom anděl bez něhy a křídel,
a kráčím dál přes minové pole...
jsem jenom výkřik, který vzal vítr,
a s ním odnesl má poslední slova,
jsem jenom smůla na patách žebráka,
a kradu klobouk s dvoukorunami...
jsem jenom krutá zeměplocha,
která nastolila krutý čas...