Druhej svět

Doznívá zvuk, co mizí v dáli
a oči rozprostřela tma.
Ticha a temnoty se všichni báli,
jenom mrtvý tohle zná.

Vědomí už dávno pohaslo,
z cizích očí tekou slzy.
Teplo v těle vyhaslo,
rozklad však přišel brzy.

Zbyly jenom cizí vzpomínky,
těm, co přežívájí na zemi.
Hrob zdobí barevné květinky,
a duše co zůstávají na nebi.

Za čas příjde věčné zapomnění,
léta tekou jako divá voda.
Příroda chystá stálá překvapení,
některé znát je velká škoda.

Takhle to chodí celkem všude
i na samotném konci vesmíru.
Kdysi bylo, pořád bude,
tesař vyrobí ti rakev na míru.