cesta zdobenou Ti vede branou
z kamene pilíře, lucerna zářící
spadané listí sfoukal vítr stranou
kamenné sochy, zbožně se tvářící
vítr, přítelem Ti bude v smutku
listí na podzim Tě bude hřát
brána pomníkem Tvých skutků
kamenné sochy, určí Tvůj denní řád
lucerna na bráně svítí a nikdy nezhasíná
spolu s ní množství světel vzpomínek
zapálil je zde ten, co v noci neusíná
ze smutné lásky Ti daroval plamínek
kořeny stromu v sobě ponesou
slané perly očí plačících
těch, kdo žít bez Tebe nesnesou
dnes tu na kolenou klečících
Na těchto místech
cítím usmíření,
podivné vyrovnání
toho, co je a není...
nádherně napsaná...
07.01.2008 20:27:00 | Cecilka