Deštivý den
Deštivý den
Anotace: Dnes samá slůvka s pláčem napadají mne - snad že nemám touhu žít mi každý promine - takové dlouhé trápení - to se asi již nikdy nezmění ... posílám láskyplné objetí všem (co tedy o to stojí)
Den tiše pláče
a déšť je bubeníček.
Bubnuje,když mám ještě vědomí.
Probouzí spáče
a zháší knoty svíček,
záclony vodou jemně provoní.
Smutné je nebe.
Koho oplakává?
Možná, že zrovna dívka umírá.
Všechno mě zebe.
To se mi teď stále stává.
Již sílu to děvče nenabírá.
Den pláče slzy
a kolébačky zpívá.
Tklivě a smutně zazní do ticha.
Proč mě tak mrzí,
že již čas mi nezbývá
na lásku co srdcem mi proniká...
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk02.02.2008 03:02:00 toužím.jít.dál
Týrá mě láska i zdraví...je to básnička...neboj, žádné nouzové volání, musím sama si pomoci, ač nevím vůbec jak...děkuji
01.02.2008 19:42:00 kopr
vždyt to není báseň ale nouzové volání sos!!! kdo tě týrá?! co se děje???!!!
29.01.2008 06:16:00 NikitaNikaT.
Jj, znám ten pocit, kdy se to všecko sype a nějak nevíme a nende z teho ven.
28.01.2008 22:48:00 toužím.jít.dál
Nepíšeš prázdná slova...věř, že potěší a pohladí duši a vím, že nejsem sama ... jen je toho nějak moc najednou...ale děkuji za Tvé povzbuzení...posílám Ti objetí
28.01.2008 20:32:00 NikitaNikaT.
I když je nebe smutné, třeba neoplakává smrt, ale snaží se Ti poslat osvěžení, živou vodu ... i když se tota slova možná nehodí ... Nevím už, co Ti stále psát, snad jen, že doufám, že Ti psaní pomůže a jednou z teho vypíšeš a bude lépe a také Ti přeji, abys našla štěstí ... Já sama dobře vím, o čem píšeš a věř, že nejsi sama. Vím, že píšu prázdná slova, která stejně nakonec nepotěší. Je těžké přijmout rány osudu, zvláště, když jde o zdraví, ale už jsem se jednou u Tvého jedného dílka zmiňovala, co si myslím, jak to chodí, neb posuzuji také dle sebe ... mnohé jsem si prožila a prožívám stále ...je to těžké, ale to neznamená, že pro to umřem, i když se tak cítíme ... Přeji Ti vše nej.
