Anotace: Věnováno všem, co jim tahle nemoc vzala jejich lásku, něhu a víru. Věnováno všem, kteří věří že najdou!
Naposled
prsty Tvých vlasů dotýkám se,
zalykám se krásou,
do Tvých očí dívám se,
nehybně lesklé jsou.
Vidím v nich strach
i odhodlání,
věřím, že se vrátíš,
věda Tě zachrání.
Přes sklo
dotýkám se teď Tvých dlaní,
zavíráš oči s lehkým úsměvem
a šeptáš slova o vyznání.
Jak ve snu,
ztrácí se mi
přístrojů pravidelné pípání,
tlukot srdce už nic nezachrání.
Stojím dál u skleněných oken,
nevěřím,
že skončil pro Tebe tenhle den.
Zítra tu nebudeš,
zítra zas ale začne nový den.
no tak: nevim ale pipani mi v te krasne basni moc nesedi trosku to vytrhne z toho citeni...
...že skončil pro Tebe tenhle den.
Zítra tu nebudeš,
zítra zas ale začne nový den. Tohle mi tam taky moc nesedi...proste tam vzdycky hodis neco...neco "divneho"
Vim ze to vypada jakobych tve basnicky jenom urazela ale ja se akorad zameruji na to co mi nesedi pac te tady chvali kazdy... vsak ty vis
09.02.2008 18:15:00 | kukaska
...hezky napsané...velmi smutné...znám to a je to peklo...ale cítím v tom i Tvoji vnitřní sílu
08.02.2008 00:25:00 | toužím.jít.dál
je silna... dokazes psat moc nezne... drzim za ruku. m.
07.02.2008 22:00:00 | Me and you and all the others