Jak se občas cítím
Jak se občas cítím
Anotace: Tvé mlčení je poušť,v níž bloudím,každá tvá nenapsaná řádka je kronikou mého trápení.
Moje postel-černá rakev,
můj dům-pouhá hrobka,
nejsem snad prakticky mrtev?
Střeží mne bestie krotká.
Povečeřím jídlo plné červů
za svitu pohřební svíce.
Kus kůže s masem servu
ze své pobledlé líce.
Místo vany užívám krvavé lázně,
prach pomalu na skříních vázne.
Proč věřit mně,zrůdě,
když snažím se pomoct?
Radši pohřbít mne v půdě,
než chytnete nemoc.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk17.02.2008 18:56:00 Demotivovná Dezorientace
Pro mě si nikdy zrůda nebyl, nejsi a nebudeš. pro mě jsi vším...
15.02.2008 20:34:00 0-0
kdepak, nechytneme:)
ač ty v sobě zrůdu můžeš vidět, jiní tě tak nesoudí:)
a věřím tomu, že tohle je jen tvůj pouhý dojem...
jinak jsi to napsal velmi poutavě ;)
