Jak se občas cítím

Anotace: Tvé mlčení je poušť,v níž bloudím,každá tvá nenapsaná řádka je kronikou mého trápení.

Moje postel-černá rakev,
můj dům-pouhá hrobka,
nejsem snad prakticky mrtev?
Střeží mne bestie krotká.
Povečeřím jídlo plné červů
za svitu pohřební svíce.
Kus kůže s masem servu
ze své pobledlé líce.
Místo vany užívám krvavé lázně,
prach pomalu na skříních vázne.
Proč věřit mně,zrůdě,
když snažím se pomoct?
Radši pohřbít mne v půdě,
než chytnete nemoc.