Voják

Meč tíží v ruce
Nad prolitou krví puká srdce
Mysl zmámená bolestí
Rytíř snadno sklouzne k neřesti
Neřest jmenuje se víno
A nic mu před ní neuchrání život

Takový úděl smutného rytíře
Jenž sám sebe ztrácí ve své víře
Meč dopadá v prach
Netečné oči a v nich strach
Nic už mu nepomůže
Jeho tělo skončí v díře

Ztracený muž v krutém osudu
Válka z něj udělala pobudu
Do jeho očí už nikdo se nedívá
V duši zapsána každá bitvy vteřina
Smutný stařec v mladém těle
Kdo dnes by v něm poznal krále