Anotace: Tělo, duše, mysl i srdce se dají zmučit a kvůli krutosti se dějí různé věci...
Krev řine se z ran
Jenž způsobili lidé
Na sobě desítky vran
Jenž klovají Tvé tělo s klidem
Lidé jako mouchy otravné
Sužují Tvou duši i tělo
Křičí: Lidi jako Ty popravme!
Na památku umučených pár bardů pělo
Tělo rozedrané, na slunci vystavené
Ruce zabité v okovech
Oči v bolesti vytřeštěné
Císař libuje si v krutých zákonech
A tak mladí lidé umučení
Visí na stromech kolem cesty
V okovech krutě uzamčení
Dlaně sevřené výhružně v pěsti
Rány jim smáčí bolestí vyplavené slzy
Snad vrány s krkavci dorazí je brzy
Na světě ale nejsou jen ty zlé uklované vrány, jsou tu i mnohem přívětivější ptáčci, třeba vrabčáčci a tak... Básnička je to moc pěkná, ale div mě nemrazí, když si vezmu, žes jí napsala ty... =(...
18.05.2008 18:07:00 | Miro Sparkus
Zvláštní...
Dotýká se mě to, a o to více, že jsem věřící a kdysi jsem dělala referát na první křesťany, kdy bylo tohle všechno a mnohem víc.
16.04.2008 17:22:00 | Rikitan