Krev...

Krev řine se z těla,
to jsi opravdu chtěla?
Ne, nechtěla, ale osud,
není mi známo žití dosud.

Krev teče, ruce pořezané,
je to jistě někomu známé.
Týrám sebe, své tělo,
proto se mi umřít chtělo.

Krev teče z těla i srdíčka,
cítím se zle a tak maličká.
Lásko, nebudu žít pro Tebe,
chci opět vidět hvězdné nebe.

Krev teče nyní proudem,
mé tělo nyní pojde.
Chtěla jsem vše zachránit,
ale nelze se od smrti ochránit.

Krev teče stále proudem,
na výlet ještě půjdem.
K nebi či peklu, nevím,
jsem v nemilosrdném zakletí.

Krev teče a mně dochází slov,
tak si již jinou oběť lov.
Neubližuj, netýrej mě, prosím,
stále bolest v sobě nosím.

Krev je nyní tekutina,
co teče a u mě nedřímá.
Až poslední kapky vytečou,
mé síly a sny utečou...