Pocit...

Pocit...

Anotace: Všem moc lásky přeji - ať se jen ústa smějí - smutek ať jde pryč - to je ke štěstí klíč ... já ten "klíč" nemám - ale přeji ho všem vám ...

Pocit, co to vlastně je...
cítíš bolest a nic se neděje.
Pocit, máš ho hluboko v sobě,
ale tělo se již otáčí v hrobě.

Pocit, ano, máš ho v sobě,
ale již nežiješ v této době.
Pocit, jak chceš vše říci,
zatím jen utíráš zkrvavenou líci.

Pocit, ten máme každý u sebe,
volám Boha, volám do nebe...
Pocit, mám dvojí - umřít či žít,
je mi bídně, tak mě živote nech odejít.

Pocit, stále ho u sebe mám,
komu já život nyní dám?
Tobě, jen Tobě lásko krvavá,
má cesta byla dost nesnadná.

Pocit a verše citu plné,
brečím,mé srdíčko je vám věrné.
Pocit, zlý či dobrý...nevím,
své tělo za chvíli zkolím.

Pocit, mám dvojí ... smutný i andělský,
můj život je proklet, je asi ďábelský.
Mám ráda hodné duše,vaše...lidičky,
jen to vám sluší, přeji jen hodné sudičky...

(Přeji jen dobro ve vašich životech...)
Autor toužím.jít.dál, 23.05.2008
Přečteno 291x
Tipy 7
Poslední tipující: Caracol, Simísek, Psavec, labuť, Květka Š., igniss
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak ten pocit mám taky....krásné verše (ostatně jako všechny tvoje)...

24.05.2008 03:35:00 | Caracol

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí