Sbohem...

Anotace: Nepatri to uplne do sekce smutne, ale... Nejak se mi z tech vsech nabidnutejch libila asi nejvic... Neni to uplne povedene... Je to jen chvilkovy zkrat myslenek...

(ěščřžýáíéů)
(ěščřžýáíéů)

Kdyz jsem te poprve uvidela, ponorila jsem se do tvych oci a nemohla se dostat ven
vadilo mi to, protoze jsem v nich neumela plavat
Ty jsi me to ale naucil.

Kdyz jsem te videla nedavno... Nejak jsem se v nich nemohla najit,
ae porad jsem verila, ze tam nekde porad jsem.
Nekde mezi tvymy kamarady, kapelou a vsim, co mas rad.
Uz jsem ale nebyla na prvnim miste. Ale porad jsem tam byla...
Rozcilovala jsem se, ze na me nemas cas.
Co bych za to dneska dala.

Kdyz jsem se do nich podivala naposledy... Uz jsem v nich nebyla...
Nepocitovala jsem vztek, jako predtim...
Prala jsem si, abych se spletla... Ale bohuzel jsem se nespletla...
Uz jsi me nemiloval...

Kdyz nad tim dnes premyslim...
Zazila jsem s tebou to nejhezci, co jsem mohla zazit...
A nelituju toho... I kdyz to skoncilo tak nahle...
Uz by to dyl ani trvat nemohlo... Bylo to spravne nacasovane...
Akorat ja na to nebyla pripravena...

Uz jsme jen kamaradi, ale vzdycky kdyz se an tebe podivam,
citim, ze vzpominas stejne jako ja... A to je neco, za co jsem moc rada.

Jsem rada, ze to takhle skoncilo...
Kdyby to trvalo jeste o chvili dyl... Asi by me to zabilo...
A takhle ziju!!... Sice jsem se dlouho vzpamatovavala,
ale prezila...

Je cas odejit... Ted uz ale vazne...
Sbohem... Kamarade

(ěščřžýáíéů)