Anotace: Když se spojí dohromady déšť,výpadek elektřiny,špetka nostalgie,větší špetka smutku,zvýšená hladina alkoholu v krvi a několik dalších věcí,může z toho vzejít něco jako je tohle.Myslel jsem přitom na slečnu,kterou už v životě nechci vidět.
Plují obláčky po obloze,
tak osaměle a tak stroze.
Žádný na mě počkat nechce,
i když plují jen tak lehce.
Všechny jdou si vlastní cestou,
snad za dívkou,snad za nevěstou.
Zatímco já v opilosti
opíjím se vlastní zlostí.
Který z těch obláčků jsi ty?
Tiše si pluješ na horskýmio štíty
a směješ se na mě-ubožáka.
Možná něco cítíš v hloubi,
možná se naše duše snoubí,
ale nademnou už se slunce smráká.
No, tak je-li skutečnost, žes to nepsal za střízliva, tak je to naprosto skvělé! Moc se mi líbí! :-)
05.12.2008 17:43:00 | Anita Buchtová