v davu lidí mě hledáš
nenacházíš
nachází mě jiní
které neznáš
/a ani já/
cizí, o které nestojím
kterých si nevážím
stejně jako tebe
jsem si nevážila
tvou přízeň vystrašila
/promiň/
těžko vzkřísit srdce
mrtvé
těžko rozesmát rty
strnulé
těžko vykouzlit úsměv
na tváři smutné
těžko poručit duši
aby zapomněla
ale tys to dokázal
se mnou se smál
s tebou jsem zapomněla
a pak
vše pokazila
/ze strachu/
teď mám jen jedno přání
abychom se opět setkali
můj dávný příteli
a tys mi odpustil
mé hloupé chování
/a už mě nikdy neopustil/
Copyright © 2008,Caracol
Ach to trápení.......................
je nekonečné!
protože se nikdo nikomu nikdy nezavděčí.
05.07.2008 08:51:00 | Oťas
Básenka se Ti moc povedla, velmi citlavá a trochu emoční, velmi myšlenkouvá s jistou touhou ... líbí se mi obsah, za to ST! Jj, plně Ti rozumím a s tím potkámí obzvlášť ... cítím něco podobného ... také už je to nějaký ten den.
01.07.2008 13:44:00 | NikitaNikaT.
Setkání je krásná věc, záleží na tom, co se stane potom...Jinak mocky pěkná básenka:-)
01.07.2008 10:45:00 | Ewineccka
setkání by nestačilo,
tiché a přece všeříkající objětí,
které odpouští a zároveň se priznává
k svému podílu viny i touhy ..
rozechvělé, i se slzami
i s úsměvy i s úlevou ...
01.07.2008 10:35:00 | Romana Šamanka Ladyloba