Krá Krá
Okrasný pták smutku
nespouštěl oči
ze své kořisti
nehýbal jsem se
a celkem odevzdaně
na něho civěl
Pokuřoval si
měl v hubě
zapálenýho červa
u nohou holubici pod míru
Podivil jsem se
že se zobákem dá usmát
ale proč ne
vypadal fakt v pohodě
Krá krá
Trhnul jsem sebou
na další kus
Ještě chvíli
a neposbírám se zpátky
Tleskni!
vybouchlo mi v hlavě
třeba se vyplaší
... pořád mám naději ...
Ruce se ani nepohly
šmudlo
ruce se pohli a tleskám ti k 500 té básni
Gratuluji
a dovoľ aby som ti zároveň potriasol
pravicou, ľavicou aj stolixouZQC
18.07.2008 15:31:00 | Luboško
...jestli můžu nabídnout, tak běh po kolena v tuhnoucím asfaltu - taky není špatný...
17.07.2008 21:46:00 | Aťan
Trhám pavučiny, které jsou kolem mne jako záclony, trhnu -a znova dorostou. Fouknu,a dělají se oka, jak na hořícím filmu - a pak cítím, jak mi omotávají nohy, ruce, trup... vzdávám to, jiný konec nezasloužím... "o)
Hluboká poklona před tvojí básní!
17.07.2008 19:41:00 | Churry