V kruhu

V doupěti pijáka,
v mém vlastním domě,
smutek přiláká
zase ten stav, co je po mě...

Po mě - když nevnímám,
že já je ještě někdy mé,
že snad ještě vše není klam,
a lžu si, že nezahyne.

Ale stále je to stejné, stále,
stále se to opakuje…
Lid zavraždí svého krále
a nového vyzdvihuje...