Chci ochránit
zoufalé za hradbami,
jenž bijí
do vlastních řad.
Deštěm zrezivěly
křivé hroty,
a krve nezbyla
ani krůpěj snad.
Vyhaslé oči
po nocích straší
a ptají se
proč mít život rád.
Ale je tu jen báseň
trpká a mizerná.
Nu, žijme jak můžem'
těžko něco hrát.