Otec

Anotace: Ten, který si to nikdy nepřečte, protože ho moje tvorba prostě nezajímá...ten muj.

Okamžiky, myšlenky, vyřčená slova...
-minulost-
už nikdy nejde vrátit zpět
a proto se snažím...opravdu se snažím
dát ti šanci si uvědomit,
že se člověk mění
a staré pravdy dnes už neplatí.
Ale ty to nevidíš...
jako spoustu dalších věcí.

Jsem tvoje dítě...tvoje dcera!
Už ale nejsem to blbý stvoření,
co se věčně válelo u televize!
A stejně, jako tehdy
ani tedˇ nenacházím,
to co nemám...
tebe.

Znáš mě vůbec?
A znám tě já?
Jsem fakticky blbec,
že už jsem jiná.
Už nejsem malá holka!
Ale ani nezávislá žena...
vždyť to já přecí vím!
Ale pro tebe jsem a budu
navždy jen ta líná čubka
a pak prostě už nic víc...

Vnímáš mě vůbec?!
///Nebo vidíš jen to neumytý nádobí?///
Halooo! Jsem tady!
Postrádám tátu, tati.

///To proto, protože mě neznáš.
A nejhorší na tom je, že ty to nevíš.///