Samota
Samota
Opuštěná židle, prázdnota a prostor,
čisté plátno, na kterém malují mé slzy,
prý na omluvu je pozdě, já myslím, že brzy,
v peřinách vůně našeho uschlého potu...
Bloudíme dokola: hádka, omluva a usmíření,
o čem je život: o lásce,
ta mi přijde jak nahraná na pásce,
přetočit a pustit znovu...někdy se přetrhne...
Sklenice plné lidských slz,
přetékají a děti si hrají v loužích,
ty ještě nemají tušení o těch kruzích,
je smutné, když čekají na náš šťastný den...
Sny, ve kterých umírám jsou ty nejlepší jaké mívám...
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Andulinko, já prvně nečetlsa přezdívku, tak promin, za to pohlaví... a líbilo svym způsobem moc a už vim proč jseš tam ty a ted to mam ještě radši:-*
16.09.2008 22:47:00 | okousaná od světlušek
Jsem tady jen malou chvilku a nevím na mou duši,jestli se to vůbec sluší,ale jako první chlap,vítám Tě tu taky rád:o)
14.09.2008 21:01:00 | Holis
Myslím, že na Tvou prvotinu zde, se mi to až tak nezdařilý nezdá a určitě se nevzdávej!..a vítej mezi námi :o))
14.09.2008 20:46:00 | labuť
Omlouvám se za dvakrát vložený komentář a omlouvámse za možnou záměnu tvého pohlaví...;D
14.09.2008 20:33:00 | okousaná od světlušek
Našla bych pár věcí, které bych mohla vytknout...(Kdybys chtěla, povím), ale svým způsobem se mi to velmi líbilo...:))
14.09.2008 20:31:00 | okousaná od světlušek
Našla bych pár věcí, které bych mohla vytknout...(Kdybys chtěla, povím), ale svým způsobem se mi to velmi líbilo...:))
14.09.2008 20:31:00 | okousaná od světlušek
