1969

Mrazivý vítr
od severovýchodu...
kyselé deště úzkosti
z uplakaného nebe.

Pár okamžiků vroucného doufání...
naděje utopená v krvi...
zlověstné ticho...
slibuje promarněných dvacet let
lidských životů.

Jen estébák se usmívá...
parazit na lidském neštěstí...
prznící důvěru
za třicet stříbrných
relativního blahobytu.

Zbývá jen zoufalé přežívání...
pět oxazepamů
zalitých říznou jalovcovou...
usnadní to nekonečné čekání
na smrt.