Anotace: alespoň se to tak říká...
Jak lístek javoru, co na stopce visí,
jako vlas poslední, co střeží si lysý,
tak jako topící, co stébla se chytá,
jak flinta letící, vhozena v žita.
Tak i má naděje na mne se kření,
trpce se zasměje a pak už... není...