Most

seděla jsem na břehu Vltavy
ten den mi nějak nic nešlo do hlavy
a stačilo jen pocítit
pach vody, její mrtvý klid

šlo to ráz na ráz, most a pád
ten den mě dusil jako had
a hniloba na dně pod vodou
zavoněla mi svobodou

je snadné smrtí zčeřit hladinu
a pak dát světu za vinu
že postavil most zrovna tam
kde dnes umírám