Mrtvá kočka

Za mou vesnicí kdys ležela kočka s prokousnutým hrdlem.
Lovecký pes zřejmě oslavil tento úspěch.
Když jsem ji ucítil a uviděl mouchy na těle mdlém,
na mojí tváři si pohrával mírný úsměv.

Často jsem ji potkal v zelených půlnočních strastech.
Šeredné mouchy si libovaly v její míze.
Měli jsme naspěch, nenechavý červ mi ji bral po částech,
bylo jí míň a míň, viděl jsem ji mizet.

Dnes jsem zas sám, na jejím místě podzimní listí.
Žádný šelest tvořený jezerem červů neodpovídá.
Nikdo jiný ale není jako ona čistý

a nikdo svou upřímností tu její nevystřídá.
K její fotce a vzpomínce občas večer usedám s půllitrem.
Nic neskrývala; první tvor, který mluvil s obnaženým nitrem.