Někde tam nahoře, sluneční žár,
teď už jen nekonečná tma.
Malá křidýlka se černou tmou proplétají.
Ubohá křidýlka!
Motýlí.
Jistě zabloudí,
nikdo motýlka nezachrání.
Poletuje nocí i dnem,
hledá zatoulaný sen.
A stále šeptá kolem,
neplač, ale žij, jdi za svým snem!
Malá křidýlka se černou tmou proplétají.
Ubohá křidýlka!
Motýlí.
.....
...
..
.
jemne ako prach
na motylich kridelkach :)
krasna :),raz mi ako malej sadol motyl do dlane,je to nadherny,nepopisatelny pocit,vidiet nieco tak krehke,ako sa priblizi k cloveku
14.03.2009 21:09:00 | Terulienka
,,,,nevím co k tomu říct,snad jen to že mě při čtení bylo k Tobě blíž...
09.12.2008 07:25:00 | Quigleika