Jak bolest prudká na tvé šíji
i shnilé kostry ještě žijí
v bělostném prachu křídel labutích
co po Vltavě plavou
tou břečkou - vodu věčně tmavou
a křičí v nočních můrách zlých
Snad daleko jsi doplavala,
než sevřela tě peřej dravá
do nářků v spárech uzamčených svých
Básenka mne chytla za srdce, přivolala smutnou mysl. Básenka pro mne hodně pocitová, bolavá... věřím, že se to zasejkc otočí a přinde jasný den.
28.12.2008 17:23:00 | NikitaNikaT.