Snad někdy...

Anotace: Doufala jsem, že jsem od minulosti zahodila klíč... Mýlila jsem se, včera mě dohnala... Měla bych být ráda, ale nejsem.

Stojím
támhle uprostřed ulice,
stále
se mi vzpomínky zarývají do srdce.

Vím,
že už Tě mé oči nikdy nespatří,
jenže
mé srdce tu krvácí.

Snad
to je pouhé slovo,
které
mi k Tobě udělalo to velké pouto.

Teď
se jen do dálky dívám,
jestli
se nenajde světlo ke společným chvilkám.

Doufala jsem,
že všechno už je pryč,
doufala v to,
že jsem zahodila od minulosti klíč.