-
v maloměstské zvonici
ulitě
znovu se zvonu
vodič
s polovodičem
snaží rozbít
namrzlé hrudkovité srdce
-
hou, zvonkohrou
jako z větví vznešených stromů
mimo dosah
ona
je tak málo neděle
že ani zástupy starších žen
drmolících páru po omítkách kostelů
ani
rozdrbaní studenti
mačkající slastně prohřáté polštáře
v prvních zamžouráních
dnes
nemůžou jí zachytit
-
je rozvláčná ještě
a až
děcko
hopsající vedle kočárku z chromovaných trubek
poškrabe
tisíckrát překročenou
nepovedenou pouliční louži
to kamínkem v podrážce boty
až pak
potom
možná
vstanu i já
a řeknu:
některá zvířátka
na tomto světě
jsou
ta smutná
tak
alespoň mávejte
prosím
-
A opět mě napadl madagaskar..nevím, jestli je to tím, že mám mladší sourozence, kteří si to pouší pořád dokola..
ale co..
USMĚV A MÁVAT HOŠI:-)
29.01.2009 14:35:00 | Lady Carmila
nemám rád neděle...ale ony za to jistojistě nemůžou:)) paráda, podobnej dojem jsem z ní fakt včera měl...
26.01.2009 10:14:00 | Squat_the_world
Já mám neděle rád..jen ne večer, když už se chystám do postele, tušíc že zítra vstávám brzy...tu atmosféru jsi popsal skvěle! Ovšem dneska bylo hezky, sice míň než včera ale i tak hezky ;-)
25.01.2009 20:09:00 | Chancer
Děkuju Vám
hanele: za smutky si můžu sám; čtení nechalo dojem, nejlepší byla dcéra tvá... to jsem fakt zíral
25.01.2009 20:04:00 | drsnosrstej kokršpaněl
ty ses nám tu taky rozesmutnil? co vás na tom čtení potrefilo, šmankote?!
25.01.2009 17:49:00 | hanele m.
Ač se hlásíš ke psům, zasloužil bys ST i za anotaci:-)
a já volám:,,Skvěle, Ijáčku!"
25.01.2009 17:47:00 | spare