Anotace: ... aneb když utichne zpěv ptáků
Bílá holubice posrala ze vzdálenosti několika vzdušnejch mil,
(ironie nadevše)pomník postavenej vobětem války
nezbývá, než myslet, že si prostě spletla cíl
z té její zemi namíle vzdálený vzdušný dálky...
Dívám se do tváře labuti
jež dusí se starym chlebem
... nemá daleko k zdechnutí
i to je věcí mezi zemí a nebem...
... při černý hodince držim minutu ticha
za mrtvýho kosáka
(pozn. autora: nezpívá, nedýchá...)
zobák má zabodlej v zemi a nohy do vzduchu...
Já ostřím si ve tváři tvořím úsměv... od ucha k uchu!
dík za koment... Svět kolem sleduji, někdy možná až moc, ale obvykle se s ním vyrovnávám radši životem, než slovy...
... Když píšu o světě mimo mou hlavu,
vychází najevo, jako moc v něm plavu ;-)
04.02.2009 20:04:00 | Absinthe Banshee
zajímavá ...
konečně má člověk pocit
že vnímáš i svět kolem
(tedy ne, že bych tu chybu,
že takměř pořád sleduji
jen co se děje u mne
sama nedělala)
04.02.2009 19:15:00 | Romana Šamanka Ladyloba