Sklíčko

Když černá s bílou splyne
a mysl povolí
pak kolem pasu mě chytne
-pak všechno se dovolí.-

Vnímá jen tlukot srdce mého
sklíčko praská
-,,Tak dej si ještě."-
v uších nám znělo.
Tolik nás to láká.

Svět pravdivých lží
-zde- milují se nepřátelé
před očima se Ti mží
vzpomínky -na ni- znesvěcenné.

Hněv rozlévá se v Tobě,
když vpzpomeneš si /?/
jsme opět v jiné době
sklíčko prázdné zanechal jsi.

Netřeba odvahy,
vždyť teď jsi král
-silné povahy-
/ach, vzpomínka na šťasný pár./

Proč bereš ten nůž?
Nešťastná náhoda?
Dobrá, já budu jako mrtvý muž,
a Ty
-vrah-
smutná vdova.

Počkej, Tvé oči..
-sklíčko /?/-
Hlava se mi točí..
teplo, teplíčko
-a červené víno /?/-