Mistr

V ponuré atmosféře cely smrti
nevnímáš kůrky plesnivého chleba
naděje tiše mizí mezi prokřehlými prsty
za pravdu ušlechtilou platiti jest třeba

sám v boji s větrnými mlýny
hranice v dáli čeká na podpal
hlavou se míhají podivné splíny
kat nemilosrdně rozsudek vykoktal

v zajetí omamného kouře spaluje plamen
pravdu jež nesměla být nikdy vyřčena
tiše odcházíš a z posledních sil hlesáš amen
než vlny řeky Rýn neúprosně odnesou
zbytky tvého vyhaslého popela…