Buldozery v obilí.

Synové čubčí
s krajinou kupčí
a Bůh se krčí v kostelíčku
kde myška skromná
tiše chroupe
zapadlou hostii.

Jsi nenasytný potkan
můj Ty drahý přítelíčku
až příliš připomínáš
oněch statků hmotných
lačnou bestii.

Chamtivost nás zahubí
když buldozery v obilí
v létě o Markétě
svými pásy
drtí klasy zlátnoucí.

Již nerodí se úcta
jen plná ústa
omamných lží
zde směje se ukrytá
korupce svatá
pod komží bělostnou.

Tudíž veřejně žádám
půdy trošku
opravdu pod rohožku
před chaloupku svou
neboť všichni
zde jako krysy
o každou píď se rvou.