Anotace: Nikdy se neptej: "Komu zvoní hrana?" Zdá se, že vždycky jenom tobě.
Sbírka: Breviář bláznů.
Já měl dnes sen, že se snad láska ztratí,
mé srdce jako zvon v něm bilo na poplach,
že zmizelo snad vše, co dá se milovati,
shořelo na popel a zbyl jen pouhý prach.
Já procházel tou zpustošenou zemí,
jež měla mlékem, strdím oplývat,
v níž zůstali jen lidé zlomení a němí,
neb nemají svůj strach kde ukrývat.
I já tu zemřu i s tou zemí spící,
s níž zůstanu tu čímsi navždy spjat,
nemohu-li víc líbat líce růžolící,
...to ať mne raději vyprovodí kat.
Hodně smutná... neklesej na mysli... ať nikdy nestane lásky bolest... na to každý myslí... jenže někdy... osud nezměníme.
21.02.2009 22:40:00 | NikitaNikaT.
hodně smutný a depresivní, tohle dobře znám, proto ti ST dám, protože rozumi, i když dneska vím, že je lepší žít, i když to jde těžce, než vtrápení se utpit, to jde lehce
21.02.2009 20:29:00 | Aka Kiss