Možná víš, možná nevíš
nesejde na tom stejně
v mlčení nepolevíš
- neříkáš nic neochvějně
včera jsem, to Ti říkám
čtyři sedmičky klikl
se štěstím že si tykám
snad jsem si nepřivykl
víš vůbec o čem mluvím?
taky neřeknu více
dívám se zrakem sůvím
z Luny Ti do ložnice
čtyři sedmičky svítí
z modré planety pro mne
Tvé řasy - lidské kvítí
líbat mám přání skromné
vím, dělí nás "jen" dálka
co jiné by to bylo?
ticho ani nezalká
já.. Tobě .. tohle dílo
čtyři bumerangy, jáu jáá jau jaáuúúú