Anotace: ...
Básníci světa bídu posnídají
pak jdou v něj jenž je nevítá
prazvláštní písně k tomu hrají
tma kolem nikde nesvítá.
Jako by někdo kdesi hrál
melodii tak zvláštní tesknou
při níž by mrtvý z hrobu vstal
na němž už květy seschnou.
Ač možná ještě žijeme
jak bychom z hrobu vstali
odnikud nikam spějeme
ve světě jejž jsme nepoznali.
Snad jsem i já ten zvadlý květ
a moje žití pouhé zdání
cizí je pro mne tento svět
jen po vás toužím moje paní.
Kráááásně smutná, tak ať ti to toužení vyjde, žádná dlouho nevydrží říkat ne, zvlášť, když se umíš správně zeptat (nebo nezeptat). :-)
26.03.2009 09:57:00 | Zasr. romantik
Báseň je pěkně napsaná, vede k zamyšlení, je smutná, ale plně jí rozumím. ST! za obsah, nemám víc co dodat...
24.03.2009 15:45:00 | NikitaNikaT.
Nářez jako vždycky * Avšak je mi mnohem milejší než pobrekávání o totálních koncích... * Nechci to stále ještě pustit naplno, jako, že je třeba připravit se na to, že Svět náš vezdejší nám trošku víc zprdelatěl, tím pádem vztahy budou také asi nabořené, že si to moc růžově malujeme a že LÁSKA není jen noc plná vášeň, ale třeba pouhopouhé pohlazení, či podaná ruka v době, kdy to pobliónstvím zavání zleva doprava a zprava doleva. Jsme součástí přírody a nechováme se k ní dobře. Tak proč by ONA občas nenafackovala těm "nabubřelým zvířatům v šatech"? To jako v globálu. A teď milý Honzo alias Pavle Skalský - ještě je řešení jít do nejbližší prodejny, kde mají rozlévaná vína a čumět k tomu na životem ještě nepoznamenané těla dívek z protějšího gymnázia... Jaro je magicky silný - je čas setby - no tak bych tu smrt tak mocně nevzýval...***
24.03.2009 14:33:00 | rybí prdy