Touha žít

Nejcenější touha v nás,
nejcenější cit.
Kterou mi právě přejel mráz,
je touha chtít dál žít.

Když ji jednou ztratíte,
je těžký ji znovu získat.
Po rozcestí dál bloudíte
a nechcete už dýchat.

Po rozcestí dál bloudíte
a hle -
naleznete cestu.
Však jestli dobrou nevíte,
ale uvěříte gestům.

Gestům jedné staré dámy,
vzívajíc vás blíž.
Neodmítnete,
protože jste zvány.
To se vám nestalo dlouho již.

Cesta zdá se skvělá,
pomůže vám pryč.
Ale blízkým vrásky dělá
a tak drží od ní klíč.

Nechápete proč vám brání,
vždyť byli by jste šťastní.
Ta stará dáma - pohleďte na ní,
klíč v rukou svých vlastní.

Odemyká velkou bránu,
k cestě tvé se blíží.
Chce tě vzíti do svých spárů.
Už víš kam tím míří?

Říká sladkým medovým hláskem:
"Budem spolu navždy."
Omotá tě u krku páskem,
z neštěstí, né z pravdy.

Sněhobílá stará dáma,
mění se v temné stvoření.
Prý, že tě sem dlouho zvala
a tys jí těď moc podcenil.

Už dochází ti,
proč tu je, ta stará temná dáma?
Na druhý břeh cestuje
a nikdy ne sama....