Cítím se jako v pavučině,
která konce nezná,
jako moucha v síti,
ve spárech zla, polapená.
Jsem oběť i zrůda,
co touhou ničí,
v duši zárodek hněvu,
který tiše klíčí.
Zlo, co v sobě nosím
vysálo z tebe sladkého dechu,
síla paží mých,
položila slabé tělo do měkkého mechu.
Dej ať soud lidstvamnou prostoupí
a nemilosrdným ortelem
mou duši, ať vykoupí.