Ticho

Můj přítel Ticho
co rád mluvil,
můj přítel Ticho
zadul z plných plic:
Jsme opět sami,
lidská pýcho,
jsme kapkou v moři,
nejsme nic..

Jsme znovu sami,
kolik nás to stálo,
kdo zkusil štěstí,
žádá víc,
ať´s dělal co chtěl,
udělal jsi málo,
pomačkané touhy
žádají si popelnic.