Nerozumím, nechápu

Slunce žhaví ty rány, vážně jsem takový vůl?
Z mého srdce dnes v noci zbylo jenom půl...
Sakra co se to děje, co to jsou za mraky?
Vždyť miluji Tě a ty mě snad taky...
Nevím proč, ale náhle ten divný pocit viny,
pronásledují mě cizí, temné stíny...
Držím Tě za ruku, ale necítím Tvůj tep,
stejně tak rychle utichl můj dech...
Umírám s představou, že vše jsem zničila,
však byl to jen sen, ale já se již neprobudila.