V slzách podzimu
ve vzpomínkách vesmíru.
V řasách slepených solí
a v hrudi, v níž každý nádech bolí.
Ve věčnosti filmových pásek
zachovám milimetr života.
V osamělosti staronových lásek
schovám touhu snít.
V hladu přesycených myšlenek
jak v objetí odsouzených milenců a milenek.
V očích bez odpovědi,
v otaznících bez bídy, lesku a nicoty.
V slzách podzimu
ve vzpomínkách vesmíru.
V řasách slepených solí
je prázdnota, co nebolí...
opět krásná podzimová ST.
14.08.2009 16:34:00 | Acham